Tradice naší školky

Stoletá historie Žehušických školek

Počátek dlouhé historie podniku je úzce spjat se zdejším šlechtickým panstvím. Na výstavbu zámku a zřízení zámeckého parku hrabětem Thunem v 17. století navazuje vznik tzv. zásobní zahrady – malého zahradnictví se skleníky, sloužícího k produkci rostlin na dekoraci interiérů zámku a také k doplňování výsadeb v zámeckém parku a v oboře.

Důležitým milníkem je rok 1924, kdy celé panství kupuje ředitel Agrární banky

p. Václav Stome – dědeček současného majitele. Tento rok lze také považovat za vznik Koniferových školek Žehušice – moderního školkařského závodu jak jej známe dnes. Podnik se rychle rozvíjel a v době 1. republiky se školky staly jedněmi z největších v Československu. Od roku 1928 se začal pravidelně vydávat ilustrovaný nabídkový katalog a byla otevřena odbytová filiálka v Praze. Školky zpočátku spolupracovaly se zahradními architekty, ale brzy bylo v závodě zřízeno oddělení zahradní architektury, které se do roku 1938 mohlo pochlubit více jak 1000 projekty soukromých zahrad i veřejné zeleně. K podpoře prodeje byla v zámecké jízdárně každoročně pořádána velkolepá výstava dřevitých pivoněk těšící se mimořádnému zájmu veřejnosti. Dobové prameny uvádějí, že denně přijíždělo na výstavu až 300 automobilů, což při tehdejší motorizaci bylo něco nevídaného. V té době školky dodávaly své výpěstky nejen do celého předválečného Československa, ale část produkce se také vyvážela do zahraničí, mimo jiné i do Holandska. Těžiště tehdy pěstovaného sortimentu leželo zejména v jehličnanech a již zmíněných dřevitých pivoňkách.

K podstatné změně sortimentu došlo za 2. světové války, kdy se musela ve školkách pěstovat především zelenina a pak také smetánka lékařská. Ta se z nařízení okupantů pokusně pěstovala na velkých plochách k získávání kaučuku z kořenů pro válečný průmysl. Mnoho okrasných jehličnanů bylo tehdy proto přesázeno do přilehlé obory. V poválečných létech pak sloužily jako matečnice pro odběr roubů a řízků.

V roce 1948 byly školky znárodněny. Na počátku padesátých let vzniklo v Žehušicích zahradnické učiliště a podnik se stal jeho účelovým školním statkem sloužícím k praktické výuce.

I v následujících letech se školky dál rychle rozšiřovaly. Vznikala specializovaná oddělení – konifer, křovin a vřesovištních rostlin, alejových stromů a růží, trvalek. Osamostatnilo se obchodní oddělení a expedice. V šedesátých letech byla velkoryse postavena expediční hala (balírna), nové skleníky, administrativní budova a ubytovna pro zaměstnance. Podnik disponoval i vlastní truhlářskou a zámečnickou dílnou s malou kovárnou. Došlo k přejmenování na Krajskou organizaci pro rozvoj veřejné zeleně ve Středočeském kraji a v roce 1975 se pak obnovila činnost oddělení projekce, které se stalo gestorem zeleně pro Středočeský kraj. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dosáhly školky své největší výměry – 130ha. Část této rozlohy činila i vrbová proutnice – pruty sloužily k výrobě expedičních košů, které se v té době používaly k zasílání rostlin dráhou.

Sortiment školek byl v této době velmi široký (viz. rozčlenění podniku na jednotlivá oddělení), např. jen Taxusů bylo na 60 různých kultivarů. Díky vysoké kvalitě se rostliny úspěšně prodávaly prostřednictvím Podniku zahraničního obchodu Koospol do západní Evropy. Část deviz získaných z těchto obchodů pak sloužila k nákupu nových kultivarů rostlin, ze kterých se pak zakládaly matečnice.

Spolu s Koospolem se školky staly v roce 1961 garanty výstavy IGA v Erfurtu – první poválečné velké mezinárodní zahradnické výstavy ve východní Evropě.

Za svůj kontinuální a systematický rozvoj vděčí podnik své největší osobnosti – Ing. Františku Machalovi, který vedl školky téměř 47 let. Vynikající odborník, který s podporou p. Václava Stomeho nejprve absolvoval praxi v zahraničí a po návratu pak takto získaných zkušeností a kontaktů využil k vybudování moderního zahradnického provozu. Zaměřil se rovněž na shromažďování širokého sortimentu konifer, dřevitých pivoněk, šeříků, růží a trvalek. Zdejší matečnice se tak staly proslulými.

V roce 1974 po odchodu Ing. Machaly do důchodu se stává ředitelem Ing. Jan Procházka. Ten je však po roce, co by nestraník, z funkce odvolán. Na místo ředitele je pak dosazen Ing. Josef Krčil, který vedl podnik až do roku 1988. V tomto roce byly zavedeny ve státních podnicích volby ředitelů a zaměstnanci si zvolili do vedení zpátky Ing. Procházku.

Po revoluci v roce 1989 se objevilo několik plánů na další směřování tehdy ještě stále státního podniku. Od trochu „šílené“ proměny části školek na golfové hřiště až po založení společného podniku se silným zahraničním investorem.

Tomu však zabránilo v roce 1990 vznesení restitučních nároků potomky původního vlastníka. Restituční řízení se ale protáhlo až na neuvěřitelných 5 let a provoz školek se za tu dobu téměř úplně zastavil. K obnovení činnosti pak dochází v roce 1995.

Z tohoto období stojí ještě za zmínku léta 1992 a 1993, kdy podnik poskytl potřebné zázemí pro začínající podnikatelské aktivity Josefa Starkla v tehdejší ještě Československé republice.

Avšak ani restituenti mezi sebou neměli jednotný názor na další vývoj a směřování podniku. Do roku 1999 firma funguje pod názvem Viridis s.r.o. a v létech 1999 – 2006 pak jako IB Real školky s.r.o.

K zásadnímu obratu dochází v roce 2006, kdy se jediným vlastníkem stává současný majitel – Ing. Ivoj Růžička, CSc., čímž se završuje jeho letité úsilí o zachování tradice školkařské výroby v Žehušicích. Podnik se přejmenovává na Konifery s.r.o. a velmi podstatně se proměňuje. Ukončila se činnost projekčního a realizačního oddělení a firma se zaměřila čistě na pěstování a prodej rostlin. Snížila se velikost obhospodařovaných pozemků v Žehušicích a naopak se začal budovat nový školkařský provoz v nedalekých Vlačicích. Postupně se začal měnit i sortiment pěstovaných rostlin – došlo k jeho zúžení a ke specializaci výroby.

V současnosti mají školky rozlohu 30ha, z toho pak cca. 3ha připadají na pěstování kontejnerovaných rostlin. V produkci balových dřevin podnik především pokračuje v tradičním pěstování sortimentu Taxusů. Zbytek výroby z volné půdy tvoří opět zejména konifery, což už nakonec napovídá i současný název firmy. V kontejnerové produkci se podnik specializuje na pěstování širokého sortimentu kanadských borůvek. Jejich matečnice nyní čítají přes 50 odrůd. Tato produkce je pak doplněna dalšími vřesovištními rostlinami a okrasnými listnatými keři. Současní zákazníci jsou prakticky z celé České republiky, vývoz do zahraničí pak směřuje především do sousedních zemí – na Slovensko a do Rakouska. Maloobchodní prodej je realizován ve vlastním Zahradním centru v Žehušicích. Největší investice firmy v posledních letech směřovaly do závlah, modernizace množárenských technologií a nákupu nové techniky.